Stanovy Spolku (ČRS, z.s.) v §4 odst 2, písm. e) říkají, že povinností členů je: "vystříhat se všeho, co by poškodilo "dobré jméno Svazu" a jeho organizačních jednotek a narušovalo rybářskou etiku, vzájemný respekt ve vztazích mezi rybáři, rybářskými organizacemi a chránit majetek Svazu."

Není však zřejmé, jestli tato členská povinnost platí i pro funkcionáře Spolku. 

Tedy současně členy ČRS vykonávající funkce se spolkové struktuře dle Stanov ČRS.

Územní dozorčí komise Spolku (§14 Stanov), Dozorčí komise MO (§10 Stanov) nekonají, jsou nečinné i přes jejich poslání ukotvené ve Stanovách, Příkazce svazu - Spolku (§5 odst 5,6,7 Stanov) si dělá, co chce bez ohledu na cokoliv.

O rolích a praxi Statutárního orgánu a zejména Jednatele Spolku raději zde ani nepíšeme, vše zveřejníme, až bude ve věci revíru 471191 OPAVA 2C rozhodnuto.

Aniž by si tyto dotčené orgány uvědomovaly dikci stanov a poslání těchto orgánů Spolku, z jejich činnosti, lépe řečeno nečinnosti vyplývá, že zcela opomíjí  tzv. veřejné právo, které je i pro ně a nad rámec Stanov závazné.

V tomto článku se budeme věnovat praxi Spolku v oblasti Kárných řízení, která je, jak se zdá zažitou rutinou ve Spolku bez ohledu na cokoliv. 

Zjistíte, že povinnosti člena Spolku (ČRS) jsou jen pro někoho, pro "vyvolené" neplatí!

Rutinou bez hranic, bez pravidel, bez odpovědnosti orgánů spolku, kterých se Kárná řízení z postaty věci tedy ze Stanov a Jednacího řádu přímo týkají. 

Z praxe zajistné znáte pojmy jako "odebrání povolenky" nebo "úhrada nákladů Kárného řízení".

Novým fenoménem veselé party lidí kolem jednatele Spolku a dalších, je rovněž "nevydání povolenky či jak to nazývají nevydáním "zvláštní povolenky" - praktikovaným od 1.1. 2025 na revíru 471191 Šterkovna Benešov. Sem patří také vytváření seznamu "nepohodlných členů" vedením Spolku.

Otázky, které si klademe z dlouhodbé praxe Spolku v oblasti Kárných řízení uvádíme na konci tohoto článku v reálných případech rybářů. tyto případy nejsou ojedinělé...

Kárná řízení jsou vnitrospolkovým předpisem, ve Spolku je upravuje §5 Stanovy ČRS, z.s. a Jednací řád ČRS, z.s. v čl. 5. Vnitrospolkové předpisy nemohou překračovat, pozměňovat nebo doplňovat tzv. vyšší právní normy, kterými jsou například zákon 99/2004Sb. O rybářství a jeho prováděcí vyhlášku č. 197/2004Sb., zákon 89/2012 Sb. Občanský zákoník nebo zákon 40/2009Sb. Trestní zákoník a další. 

Stejně tak nemohou "vybočovat z řady" například Bližší podmnínky výkonu rybářského práva (BPVRP) toho či onoho revíru vydávané uživatelem revíru na každý rok. 

O BPVR revíru 471191 OPAVA 2C jsme vás již informovali v samostatném článku zde., který jako další články stojí za vaši pozornost.

S přihlédnutím na poměrně rozsáhlou oblast, která je v předpisech věnována Kárným řízením, se nyní zaměříme jen na ty nejpodstatnější. S mnohými takovými "postupy" jste se již mohli setkat, zavzpomínejte. 

Ať se ve věci zorientujeme, uvádíme potřebné a zásadní informace:

Co je to Kárné provinění? (..člena ČRS..) - viz §5 Stanov ČRS: "Kárné provinění je zaviněné nesplnění členských povinností uvedených v § 4 odst. 2 Stanov. Stejně tak se za kárné provinění považuje maření výkonu kárného opatření. Mařením výkonu kárného opatření se rozumí nerespektování rozhodnutí kárného orgánu".

Kdo zahajuje Kárná řízení? - viz čl. 5 Jednacího řádu: "Kárné řízení se zahajuje na návrh, který může podat kterýkoliv člen Svazu (oznamovatel).(Pozn.: jen člen ČRS zahajuje, tedy nezahajuje třeba Rybářská stráž). Kárné řízení může být zahájeno i z vlastního podnětu kárného orgánu." 

Kdo ukládá Kárná opatření? - viz §5, odst.4 Stanov: "Kárné opatření lze uložit rozhodnutím: a) příkazce územního svazu, b) dozorčí komise místní organizace, c) kárného senátu územního svazu, d) dozorčí komise územního svazu, e) výboru místní organizace, f) výboru územního svazu".

Pozn. Příkazce územního svazu vydává (vystavuje vůči členovi) Kárný příkaz - tomu se budeme věnovat, jelikož se pro běžného rybáře tato situace může vyskytnout nejčastěji.

Příkazce je ve své činnosti vázán mimo jiné §5 odst, 6 Stanov ČRS, kdy mimo jiné: "Kárný příkaz lze vydat v případě, kdy skutkový stav je spolehlivě zjištěn z podaného návrhu (pozn: z návrhu podaného pouze členem ČRS, nikoliv Rybářskou stráží) na zahájení kárného řízení či připojených důkazů (pozn: důkazy nepředkládá třeba Rybářská stráž, navíc nezákonné Oznámení Rybážské není předloženým důkazním břemenem pro zahájení Kárného řízení. O přestuku rybáře rozhoduje výhradně Obec s rozšířenou působností podle § 30,31 zák.č. 99/2004Sb., nikoliv Příkazce územního svazu!); není-li skutkový stav spolehlivě zjištěn, nebo hrozí-li členovi uložení kárného opatření vyloučení z ČRS, příkazce postoupí bezodkladně věc kárnému senátu územního svazu, který věc projedná jako kárný orgán prvního stupně. O postoupení věci příkazce podezřelého z kárného provinění bezodkladně vyrozumí."

V dalších procesních věcech Kárných řízeních, jako jsou otázky "kdy a jakým úkonem" je Kárné řízení zahájeno, jaké jsou odvolací možnosti člena apod. odkazujeme na text Stanov a Jednacího řádu ČRS, z.s.

Nejlépe se ohlédnout do praxe za skutečnými případy. 

Zvolili jsme tři reálné případy, ať získáte náhled, jak to vlastně v tom našem Spolku chodí....

Je to s politováním holá realita.

Případ první:

• Člen ČRS využil svého práva podat návrh na zahájení Kárného řízení a tento návrh v roli oznamovatele dne 29.10.2024 podal Dozorčí komisi MO.

• V tomto momentu je v RIS (Rybářský informační systém ČRS) u napadeného člena "statut" - zahájeno KŘ. Tento statut v RIS může znamenat například nevydání povolenky napadenému členovi a další blokace.

• Dozorčí komise MO předvolala dotčeného (napadeného) člena na projednání doručeného návrhu oznamovatele na 17.1.2025 na MO.

• Tohoto dne na MO proběhlo v této věci řízení a Dozorčí komise MO svým závěrem neshledala porušení povinnosti napadeného člena ČRS oznamovatelem.

Případ druhý:

• Rybářská stráž provedla v roce 2024 zadržení povolenky členovi ČRS za jí domělé porušení BPVRP na revíru 471191, tuto povolenku mu odebrala.
• Rybářská stráž po zadržení povolenky vypsala Oznámení o zjištěném přestupku ve čtyřech vyhotoveních, mají to tak předtištěné - záměrně 4x? Pokračujeme dále.
• Rybářská stráž odeslala toto Oznámení: 1x na správní orgán na úseku rybářství (Obci s rozšířenou působností (MěÚ), který je kompetetní přestupky na úseku rybářství podle §30,31 zák.č. 99/2004Sb. šetřit projednávat a případně postihovat. 1x ponechala Oznámení rybáři, 1x si Rybářská stráž ponechala a teď zbystřete:
• Jedno vyhotovení Oznámeni Rybářská stráž odeslala na Český rybářský svaz, z.s., ˇÚzemní svaz pro severní Moravu a Slezsko, tedy učinila úkon mimo své zákonná oprávnění. oprávnění  ustanovené od §16 zákona 99/2004Sb.! 
• O Rybářské stráži, jejím stavu, nemocech či záměrech jsme vás již obeznámili v článcích RS na revíru nestranná, neúplatná? a Rybářská stráž na revíru.

Teď to druhé, neméně podstatné:

• Příkazce územního svazu zahájil Kárné řízení s oznámeným členem ČRS (rybářem)  Rybářskou stráží, rozhodl o době zadržení povolenky členovi a vystavil Kárný příkaz na úhradu nákladů Kárného řízení.
• Příkazce tedy jednal a rozhodoval na základě nezákonného jednání z Oznámení Rybářské stráže! 
• Příkazce vůči rybáři (členovi ČRS) konal mimo svou kompetenci podle §5, odst. 6 Stanov ČRS, kdy spolehlivě nezjistil skutkový stav z podaného "návrhu". Dále nezákonné Oznámení o zjištění přestupku Rybářskou stráží není podaným návrhem člena ˇČRSna zahájení Kárného řízení! Skutkový stav nelze použít z nezákonného jednání, v našem případě Rybářské stráže. 
• Judikátů na nepoužitelnost a neúčinnost důkazů získaných nezákonným způsobem jsou hromady včetně nálezů Ústavního soudu.

• Navíc a důležité v celém Kárném řízení Spolku je skutečnost, že Příkazce rozhodl svým Kárným příkazem, aniž tak rozhodl jediný oprávněný, tj. správní orgán na úseku rybářství, tedy Obec s rozšířenou působností podle § 30,30 zák. č. 99/2004Sb.!!

• Příkazce zahájil KŘ se rybářem na základě "návrhu nečlena ČRS" v době výkonu úkolu státu, tedy Rybářské stráže" a z podnětu, který Rybářské stráži de-jure nepřísluší!
• Správní orgán na úseku rybářství (MěÚ) předvolal rybáře na projednání doručeného Oznámení Rybářskou stráží, po dokončením šetření tento správní orgán neshledal důvody pro zahájení přestupkového řízení a celou věc odložil jako bezdůvodnou. 
• K přestupku rybářem nedošlo.
• Postižený člen, který byl úkony bez právního důvodu Rybářské stráže a Příkazce územního svazu poškozený na svých právech s další následnou finanční škodou, podal k rukám jednatele Spolku stížnost na postup Příkazce územního svazu.
• K dnešnímu dni (9.2.2025) je ze strany jednatele spolku doručená stížnost člena bez odpovědi, bez řešení, bez náhrad! 
• Neschopnost, lajdáctví, záměry orgánů spolku vůči svým platícím členům? 
• Příkazce územního svazu svým jednáním 2x nerespektoval to, co ho zavazuje!
• A není to už jen "o vztahové kultuře" ve Spolku. která spíše připomíná 50.léta minulého století.... Bohužel.
• Navíc.... Dvojí trest za jeden přestupek rybáře? (pokud by byl rybář správním orgánem - Obcí s rozšířenou působností uznán vinným v přestupkovém řízení) a pak druhý trest od Spolku? (odnětí povolenky na dobu xy, náhrada KŘ)? To ani ústava České republiky nepřipouští, 2 tresty za jedno "provinění"........

Případ třetí:

• Zde musíme být hodně adresní, protože to co se stalo, nemá obdoby a je spíše drzostí.

• Rybářská stráž Kaloč a Michalík, jakožto úřední osoby ve smyslu §127 odst. 1 písm. i) zák.č. 40/2009Sb. Trestní zákoník,  provedli z kraje loňského roku, konkrétně 14.4.2024  tzv. "kontrolu rybářské stráže" na revíru 471191 OPAVA 2C - to není nic proti ničemu, avšak:

• Rybářská stráž tuto kontrolu provedla v brzkých ranních hodinách, tedy mimo stanovenou dobu lovu v tomto období.

• Vyžadovala od přítomných osob předložení rybářských dokladů, tedy vyžadovala od osob nelovících - neprovádějícíh lov ve smyslu §2 písm. f) zák.č. 99/2004Sb. a osob neprovádějící lov  způsobem stanoveným v ¨§2 písm. j) téhož zákona, předložení osobních (rybářských dokladů), kde jsou mimo jiné i osobní data kotrolovaných osob chráněné jinak zákonem 101/200Sb.

• I přes oprávnění Rybářské stráže podle §16 písm. a) odst 1. zák.č. 99/2004Sb. kontrolovat osoby lovící.... učinili tito dva s notnou měrou vehemence, tak jak je popsáno výše tohoto případu.

• Rybářská stráž svou noční "akci" odůvodňovala tím, že v BPVRP revíru není povoleno bivakováni apod. O BVPR revíru jsme již podrobně informovali např. ve článku k náhledu zde. kde v BVPR jsou uvedeny podmínky mimo působnost.

• Vykonávala tedy Rybářská stráž tehdy v noci nad ránem vlastnická práva majitele pozemku reviru? S odznakem Rybářské stráže na jejich hrdých prsou? Nebo co tam vlastně tenkrát dělala? 

• Takto postižení rybáři se začali bránit písemnými podáními ke správním orgánům na úseku rybářství tedy k Obcím s rozšířenou působností (MěÚ, Magistráty. Jak ubohá erudice úředníků nebo snad záměr úředního šimla dát od toho ruce pryč je až neskutečná.... 

Navíc:

• Světe, div se, po nějakém čase většina rybářů, kteří se nenechali v této věci odbýt a podali Stížnosti na Rybářskou stráž, byli předvolání na sklonku loňského roku na jejich MO k zahájenému Kárnému řízení, kde obdrželi Kárné opatření podle §5 odst. 2 písm a) důtku za bivakování na revíru mimo dobu lovu :) Usměvně? Nikoliv! Jde o pomstu na členech ČRS, kteří se de-jure ničeho nedopustili.

• Je jen zajímavé, jestli návrh na zahájení těchto Kárných řízení na MO podal člen ČRS (odkud pak věděl, ze lidé na revíru bivakují mimo dobu lovu anebo návrh na zahájení Kárného řízení podala Rybářská stráž Kaloč, Michalík. Obojí je špatně a mimo zákony, mimo vnitrosvazové předpisy....

• Je jen spodivem, že třeba tato Rybářská stráž, jakožto úřední osoba ve výkonu úkolu státu na úseku rybářství, sama není aktivní v nápravě věcí Spolku, třeba z oblasti BPVRP, když už mu tedy tak aktivně a nezákonně oznamuje neprokázané "přestupky" rybářů? Zajimavé, že ano....

Víme, že podobných a obdobných případů, než zde tyto tři z praxe popsané, jsou ve Spolku hromady. Z toho také vyplývajícíí otázky například:

• Kolik takových případu ve Spolku je? Za ty roky, co zažitá mašinerie "rutiny" orgánů Spolku proti svým členům běží? A s jakým účelem se tak děje? Časy se mění, mění se i generace rybářů.....
• Co se děje s příjmy, které Spolek nezákonnou cestou získával a přijímal? A jak vidno, pokračuje v tom vesele dále? Jak a kdy Spolek odškodňoval své členy za upření jejich práv? Třeba jen z nezákonné činnosti Rybářské stráže a Příkazce územního svazu?  
• Který orgán Spolku kontroluje a reviduje BPVRP tak, aby nebyly v přímém střetu se zákonem a jeho prováděcí vyhláškou? Tedy tak jak tomu je dodnes?  Sám jednatel Spolku v několika svých písemnostech přiznává, ze BPVRP na revíru jsou nevymožitelná...    
• Do jaké míry jsou činné orgány na MO či v územním svazu? Co a jak v těchto věcech řeší třeba Dozorčí komise ve všech úrovní Spolku i přes jejich poslání vyplývajícího ze Stanov a Jednacího řádu?
• Jak se Dozorčí komise (MO, ÚS) staví k nezákonným jednáním Příkazce územního svazu? Kdy řešili například nejčerstvějsí případ?  Co zjistila? Co vyřešila? Nic, všechno jede "po staru"....
• Anebo vlastně stačí, když "se bude poslouchat shora"? Určitě ne!
• A na platící členy stačí kašlat? Upírat jim jejich práva? Dělat z nich jen figurky a bezmozky? To také ne!
• Na co, k čemu a komu slouží orgány MO a ÚS? V dnešním jejich stavu a s jejich historií to pro členy určitě není..
• Vyčkejme však výsledků našich aktivit - skupiny rybářů, kterým to všechno už jedno není! 

Chcete-li podpořit Vaši dílem práci několika desítek rybářů, kteří provádějí nezbytné úkony vedoucí k nápravě ve věci a chcete-li pomoci hlavně sami sobě, podpořte Vás i je zde.

Na prokliku se seznámíte, na co jsou určeny vaše dobrovolné příspěvky a jak to vše funguje.

Zpět na aktuality