V naší rybářské praxi se každý z nás setkáváme s pojmem "revír", "uživatel", BPVRP, hospodačící MO. Přirozeně má každý z nás své vlastní povědomí o tom, co to asi je a jak revír funguje, třeba něco někde od kamaráda slyšel anebo si vše pečlivě prostudoval.

Rozhodli jsme se, že zde zveřejníme hlavní zásady uvedeným pojmům, jelikož se s nimi budume v naší společné věci po událostech roku 2024 a od 1.1.2025 na Šterkovně Benešov poměrně často setkávat. Tedy abychom všichni věci porozuměli stejně.

Revírem 471191 je:

Vodní plocha přesahující 500m2, vyhlašuje jej Krajský úřad, v případě že jde o vodní plochu na hranici dvou krajů, pak jej vyhlašuje Ministerstvo zemědělství. tedy revír je vyhlášen orgány Státní správy rybářství.

Uživatelem revíru je:

Právnická nebo fyzická osoba, která obdržela od orgánů Státní správy rybářství dekret uživatele. V našem případě je to Spolek, tedy Český rybářský svaz, z.s., Územní svaz pro severní Moravu a Slezsko.

Vybrané povinnosti: například - plnit minimální zarybňovací povinnost na revíru tzv. zarybňovací plán (Spolek tyto informace členům bez důvodu nezveřejňuje ani prostřednictvím MO). Nezceřejňje rovněž, kolik peněz do tohoto a jiných revírů "nasypal". Účel uživatele?

Hospodařící MO revíru 471191: MO ČRS Hlučín

BPVRP -  problém uživatele revíru!

Ve věci BPVRP vyhlašovanými uživatelem revíru 471191 platí zákonem a jeho prováděcí vyhláškou nepřekročitelná a nepodkročitelná pravidla, která uživatel nesmí pozměňovat, změkčovat či měnit.

Jde o soubor pravidel, kterými uživatel revíru může upravit "jen" techniky lovu stanovené zákonem. Všimněte si, že se zde jedná pouze o "techniky lovu", tedy o nic jiného! O žádné jiné podmínky ze strany uživatele revíru.

Výjimky z BPVR jsou možné pouze na základě rozhodnutí orgánů Státní správy rybařství, nikoliv tedy rozhodnutím orgánů Spolku - třeba a jak je tomu v našem Spolku histroicky i současně praktikováno, tedy rozhodnutím jednatele, předsedy, výboru Spolku, Územní konferencí.

Náš Spolek to však vzal po svém a nezákonně do BPVRP zcela bez právního důvodu propašoval a historicky propašovával věci, které nemají oporu v legislativě, nejsou tak pro nikoho závazné a nejsou žádným rybářským nebo státním orgánem vymahatelné. 

Natožpak, aby tyto nezákonné věci byly postihovány, třeba příkazcem Spolku anebo správním orgánem v přestupkovém řízení (Obce s rozšířenou působností - MěÚ, Magistráty). 

Je to ze strany vedení Spolku záměr? Neznalost? Neodbornost? Bagatelizace práv rybářů?

Pokud se nyní vedení Spolku ohání jakýmisi "podmínkami Pachtovní smlouvy s vlastníkem pozemků revíru 471191 (Kamelomy ČR s.r.o., IČ49452011), pak musíme jen konstatovat, že tuto Smlouvu, ale buďme přesní - tedy jen její část - podmínky vlastníka pozemků nikdo nikdy neviděl. Nikdo ani nevidel třeba jen a pouze ujednání smlouvy o podmínkách Pachty na jeho pozemcích.

Vedení spolku /statutární orgán a Výbor Spolku) dokumetárně odmítá tyto podmínky ze smlouvy členům poskytnou i přes jejích právo na informace podle §4 odst. 1, písm f) Stanov ČRS. Neposkytl je ani MO Spolku.

Pokud podmínky vlastníka pozemků revíru 471191 existují a jsou takové, jaké jsou nám vedením Spolku jednostraně prezentovány, byť je nikdo nikdy neviděl, pak se ptáme, jaké osoby za Spolek a s jakou jejich osobnostní erudicí a znalostmi obsah Pachtovní smlouvy za Spolek tyto osoby vyjednávaly, jaké faktory a možná i jejích osobní zájmy v tom všem nějakou roli sehrát mohly. Toto nikdo prozatím nevyloučil.

Ptáme se také, proč současnou Pachtovní smlouvu za podmínek ze strany vlastníka pozemku revíru 471191, o kterých vedení Spolku předem vědělo, že nedodrží, vlastně realizovalo? Proč na ně přistoupili, když věděli, že podepisují Spolkový problém dopředu? Všděli to? nebo si jen něco mysleli? Hrůzné... podepisovat svou oprátku dopředu....

Kdo a jakou kompetenci vykonávat vlastnícká práva za vlastníka např. ke kontrole jeho podmínek z Pachtovní smlouvy v terénu vlastně má? 

Rybářská stráž to z dikce zákona o RS být nesmí. Pak tedy výkon vlastnických práv zůstavá jen na vlastníkovi. Jakou formu si k tomu zvoli je již a pouze jeho věc.

K tématu Rybářské stráže, k její zákonné kompetenci ale i k její zákonné povinnosti a hlavně pak k její praxi na revíru 47119, se vrátíme samostatným článkem.

Vedení spolku informace tají, neposkytuje a členům se vysmívá i vyhrožuje. Parádní veselá parta... Všeho dočasu!

Vedení spolku tak cíleně vytváří možné koruptivní prostředí ve Spolku, resp. toto prostředí vedení Spolku nevylučuje!

Je přímo odpovědné za věci, postupy a procesy, které jsou z řad několika desítek členů již v přípravě a budou se postupně k nápravě ve věci revíru 471191 dít. Více o kropuci naleznete například zde.

Více o BPVRP také v našem článku "Benešovem to začlo, je to konečná?" , kde se dopadům nezákonně sestavených BPVR ze strany vedení Spolku a z proběhlé praxe našich členů - kolegů věnujeme.

Co BPVRP naopak neřeší

Je samozřejmě řada věcí, které jsou zcela mimo kompetence uživatele revíru a není možné je dále upravovat. Týkají se například chování rybáře, které přímo nesouvisí s lovem, jako je oblíbené téma bivakování nebo vjezdu vozidlem k revíru. 

Tato pravidla jsou vždy platná (která přímo nesouvisí s lovem podle §2 písm j, zák.č. 99/2004Sb. - Vymezení pojmů : Co je to lov) pro všechny (rybáře i veřejnost) stejně. 

Pokud je u popisu některého revíru takový zákaz zmíněn, je to z důvodu zdůraznění stávajícího zákazu, který na místě platí rozhodnutím majitele pozemku nebo správních orgánů, tak, aby nedocházelo ke sporným situacím. Při určité dávce zjednodušení - bivakovat (parkovat, rozdělávat oheň a podobně) je možné buď pouze se souhlasem majitele pozemku (pokud je v soukromých rukou), nebo pokud to nezakazuje jiný právní předpis (národní parky, CHKO, blízkost lesa) nebo obecní vyhláška v případě, že je pozemek obecní. 

Zákazy tipu bivakování, táboření, nocování, parkování vozidel apod. nejsou v dikci Rybářského svazu, z.s., ale jsou výločným rozhodovacím právem a kompetencí jen vlastníka pozemku! Jedině vlastník vykonává svá práva -viz Občanský zákoník.

To, že u popisu revíru není bivakování zakázáno, rozhodně neznamená, že je povoleno. Zákon o rybářství dává držiteli povolenky právo vstupu na cizí pozemky (pokud tomu nebrání veřejný zájem, například u čističek odpadních vod), ale pouze v rozsahu nezbytně nutném pro lov, do kterého nespadá ani táboření, nocování, bivakování a ani parkování automobilů či cokoliv jiného. Je samozřejmé, že pokud na cizím pozemku svým vstupem způsobí rybář majiteli škodu, je povinen mu ji uhradit.

Zdroj informací: Český rybářský svaz, z.s., korespondence s jednatelem a výborem Spolku

Chcete-li podpořit Vaši dílem práci několika desítek rybářů, kteří provádějí nezbytné úkony vedoucí k nápravě ve věci a chcete-li pomoci hlavně sami sobě, podpořte Vás i je zde. 

Na prokliku se seznámíte, na co jsou určeny dobrovolné příspěvky a jak to vše funguje.

Zpět na aktuality